video vzniklo v rámci workshopu Animace a architektura / 2013

3 Pocitová mapa



Autor: Adamec, Ehlová, Foltýnek, Holá, Goluchová, Jakubíková, Mazálek, Podpleská
Brzy jsme pochopili, že analýzy samy o sobě nevystihují podstatu města jako živoucího organismu, jehož obraz je vnímán a zároveň vytvářen především subjektivním vjemem jeho obyvatel, návštěvníků apod. Pro jeho zaznamenání jsme zvolili formu ankety, ve které měli možnost respondenti z řad veřejnosti vyjádřit své názory na prostředí, jež je obklopuje v rámci městské památkové rezervace v Brně. Nepřímo nám tím také odhalili své priority, přání, představy a v neposlední řadě i míru zájmu laické veřejnosti ke stavu urbánního prostředí.

Interaktivní mapa spolu s dotazníkem sloužila pro sběr informací o tom, co si lidé myslí a představují o centru města Brna. Lidé odpovídali na naše otázky a současně s tím umisťovali špendlíky na příslušná místa – jejich odpovědi tedy mohou být obecné, avšak umístění špendlíků odpovídá přesnému označení příslušných míst. Získali jsme odpovědi 224ti respondentů. [1]

Zajímalo nás mj. zaměstnání, kolik let žijí v Brně a kde bydlí – to jsou podle nás kritéria, která mohou výrazně ovlivňovat odpovědi. Naše hlavní otázky však byly: kde se vám v centru města (v rámci MPR) líbí? Kde se vám nelíbí? Kde odpočíváte? Kde se setkáváte? Kde vidíte nevyužitý potenciál? Kdy byste chtěli v centru bydlet? Ptali jsme se tří kategorií – veřejnosti, studentů (zvlášť jsme brali odpovědi studentů architektury) a dětí. Odpovědi dětí ze 4. třídy ZŠ Antonínská jsme získali 30. 5. 2013 v rámci akce Kontejnery k světu v brněnských Lužánkách [2]. Jejich odpovědi pro nás byly velmi zajímavé, ale nepoužily jsme je při vyhodnocování výsledků.

Nejvíce odpovědí jsme dostali na otázku - Kde se vám v centru líbí (273x). Nejméně naopak u otázky - Kde se vám v centru nelíbí (199x). Nejvíce různorodých odpovědí jsme získali u otázky – Kde byste chtěli v centru bydlet - uvedeno bylo 46 různých odpovědí. Přičemž nejuváděnější odpovědí bylo, že lidé o bydlení v centu nemají zájem (5%). Největší shoda v odpovědích byla na otázku – Místo pro setkávání. Uvedeno bylo 30 různých odpovědí. Z nich nejpočetněji byla zastoupena Česká ulice (119x), což je nejednoznačnější odpověď v celém našem hodnocení.

Nejobtížněji s lidem odpovídalo na otázky - Kde se vám nelíbí a kde vidíte nevyužitý potenciál (4%). Je zajímavé, že převládající odpovědi na otázky – kde se vám nelíbí a kde vidíte nevyužitý potenciál – přinesla podobné vyhodnocení. Současně bylo uvedeno předprostor Hlavního nádraží, Mendlovo náměstí, Koliště a Náměstí Svobody. Tedy místa, která se lidem v Brně nelíbí, si současně dokážou představit v lepším světle. To je pro nás výzva.

Jedním z takových příkladů může být rekonstrukce Joštovy, která se v našem hodnocení projevila pozitivně. Její zásady by se jistě daly aplikovat také nad předporstor hlavního nádraží (propustnost území, žádné přechody, dlažba z chodníku přechází do vozovky, minimální obrubníky, široké chodníky jsou současně nástupištěm, kvalitní detaily) a jistě by přinesly pozitivní reakce.

„I frekventované místo - kde jezdí lidi na kole, pohybují se auta, tramvaje a chodci - může fungovat -pokud se ho podaří sloučit do celkového prostředí, které tyhle věci umožňuje - aniž by zde docházelo ke konfliktu. I při vysoké frekvenci může vzniknout místo, kde se lidi cítí docela příjemně, pohybují se přirozeně a nejsou svázáni přílišnými předpisy. [3]

Zajímavé je také např. rozporuplné hodnocení Náměstí Svobody, které se líbí i nelíbí stejnému množství lidí (cca 20x) a stejné množství odpovědí zde současně vidí také nevyužitý potenciál (cca 20x). V našem vyhodnocení se Náměstí Svobody projevilo také jako místo pro setkávání (29x), odpočinek (6x) a bydlení (7x). Lze tedy usoudit, že přese všechny negativní odezvy náměstí funguje a umožňuje lidem provozovat různé aktivity.

Dětem jsme představili velkou mapu centra města Brna s barevnými špendlíky. Jejich úkolem bylo odpovědět na otázky, kde se jim ve městě líbí, kde ne, kam chodí odpočívat, kde se setkávají, kde vidí nevyužitý potenciál, a kde by chtěly v centru bydlet. Příslušná místa pak děti označili na mapě.

Jedná se o poměrně těžký úkol. Vyžaduje to schopnost orientace v mapě, dobrou znalost města, vybavení si příslušných míst a abstraktní způsob myšlení. Vycházeli jsme z toho, že výsledky nám neukážou nejoblíbenější místa dětí, ale budou spíše obrazem města, který jsou děti ve svém věku schopny vnímat. Děti dobře rozuměly otázkám a tomu, co se po nich chce. Přesto jsme se vždy museli přesvědčit, zda skutečně vědí, jak vypadá místo, které do mapy vyznačují. Přestože se děti snažily o originální odpověď, nechaly se snadno ovlivnit navzájem a jejich rozhodování bylo zatíženo místy, které znají ze školy, nebo je navštěvují s rodiči. Také jsme vypozorovali, že děti vnímají město jen jako soubor budov (obchodů) a institucí (divadel). Veřejný prostor jim byl cizí – i park na Špilberku označovali jako budovu hradu, nikoli volný prostor kolem.

Domníváme se, že děti přemýšlení nad touto problematikou bavilo a jsme mile překvapení, jaké chytré odpovědi jsme od nich dostali. Zejména jejich orientace v mapě byla překvapivá a leckdy předčila schopnosti dospělých.
1Video zachycující práci s veřejností a první dojmy z hodnocení ankety dostupné z:
2GEBRIAN, Adam. Gebrian vs. Anděl. In: [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.stream.cz/gebrianvs/787246-gebrian-vs-andel
3Kontejnery k světu v brněnských Lužánkách. Program akce dostupný z: www.facebook.com/events/334513010011892/?ref=22