Animace modelu Akademického náměstí

Jan Adamus

Akademické náměstí


Urbanistická koncepce podoby náměstí z 20. let 20. stol.


Autor: ing. arch. David Bureš
Brno bylo v době vzniku samostatného československého státu výrazně německé město. žila zde velmi početná komunita německy mluvících s vlastní kulturou a vlastními školami. Proto v roce 1918 a 1919 jsou založeny dvě nové české vysoké školy. Ty byly protireakcí, která měla posílit a zvýšit prestiž českého národa. Nově vzniklé vysoké školy však neměly dostatečné zázemí. Proto se bezprostředně po založení Masarykovy univerzity, Vysoké školy zemědělské a Vysoké školy zvěrolékařské zrodila myšlenka na vytvoření Akademické čtvrti s možností využití svahů Kraví hory, kde by vznikly nové vysokoškolské objekty a reprezentativní Akademické náměstí.

Prostor, ve kterém mělo vzniknout Akademické náměstí a nový univerzitní kampus, byl v meziválečném období více méně volný, nezastavěný. Nacházela se zde jen budova České vysoké školy technické a množství starých vojenských objektů, zahrádky a pole.

První regulační plán zástavby vytvořil v roce 1919 vlastní iniciativou Jindřich Kumpošt a určil tak směr, kterým se přemýšlení o urbanistické podobě této části města ubíralo až do začátku druhé světové války. Kumpoštův návrh byl monumentální. Reprezentativní budovy jednotlivých fakult jsou symetricky seskupeny kolem plochy náměstí, které má podobu klínu vraženého mezi ulice Veveří a Pod Kaštany. Zároveň neuzavírá možnost druhého veřejného prostoru, který je situován kolmo k ulici Veveří a uzavřeno centrální akademickou budovou.

Tvar výsledné podoby Akademického náměstí, podle které byla započata i stavba samotná, vzešlo ze soutěže na regulaci Akademického náměstí z roku 1925. První místo nebylo uděleno, na druhém místě skončil projekt pražského architekta Aloise Dryáka, který byl pověřen přípravou plánu pro výstavbu. Dryák definoval Akademické náměstí jako lichoběžník obklopený reprezentativními budovami jednotlivých fakult a rektorátu s budovou konzervatoře v čele. Všechny budovy měly jednotný charakter vycházející z klasického historizujícího slohu. To se však stalo trnem v oku moderně smýšlejících brněnských funkcionalistických architektů a Dryák byl proto neustále kritizován.

Se stavbou náměstí se začalo v roce 1928, kdy byl položen základní kámen Právnické fakulty Masarykovy univerzity. První posluchače dokončená fakulta přivítala v roce 1932. Další na řadě měla být Filozofická fakulta. Následně mělo dojít ke stavbě rektorátu, který by obě fakulty spojil. Jejich stavbu však zastavila světová hospodářská krize a v projektu už se nepokračovalo. Přesto stopa tohoto velkolepého projektu dodnes zůstává v městské struktuře viditelná.