Animace modelu Babákova náměstí

Jan Adamus

Babákovo náměstí


Urbanistická koncepce podoby náměstí Míru z 20. let 20. stol.


Autor: ing. arch. David Bureš
Oblast mezi Kraví horou a Žlutým kopcem se nacházela v těsné blízkosti města těsně za městským opevněním. Rozkládaly se zde pouze pastviny, zemědělská pole a vinice, vojenské baráky a několik cihelen. Vznikem tzv. Velkého Brna v roce 1919, kdy k původnímu městu bylo připojeno 21 obcí a 2 města, se tato oblast stala součástí města.

Původně holé kopce byly díky činnosti Zalesňovacího a okrašlovacího spolku osázeny stromy, vojenské i průmyslové objekty se postupně bouraly a svahy Žlutého kopce se začaly přetvářet v tzv. zahradní město. Již těsně před první světovou válkou začal být díky aktivitě několika stavebních družstev budována tzv. úřednická čtvrť, kde si jednopatrové vilové stavby s předzahrádkami opatřovali převážně zaměstnanci nejrůznějších úřadů a institucí. Lokalita Vaňkova náměstí a jeho přilehlého okolí patřila spíše do německy hovořící části soustředěné kolem ulice Tvrdého a Všetičkovi. Česká úřednická čtvrť jako protiváha té německé se začala formovat v okolí Wilsonova (dříve Císařského) lesa směrem k Žabovřeskám.

Přiřazením těchto pozemků k městu Brnu převzala dohled nad koncepcí výstavby městská plánovací kancelář, ve které pracovala řada významných brněnských architektů (Jindřich Kumpošt, Jaroslav Grunt a další). V roce 1923 byla vypsána velká soutěž o regulační plán na podobu zástavby převážně nezastavěné části města mezi Bauerovou rampou a Královým polem. Jako vítězný byl vybrán projekt s názvem „Evoluce“ autorského kolektivu Miloše Lamla, Jaroslava Grunta, Josefa Šálka. V jejich návrhu se jako centrum české části úřednické čtvrti poprvé objevuje budoucí Babákovo náměstí. Jeho koncepce je výrazně podélná, oproti dnešnímu stavu dvojnásobná (Lerchova ulice směřovala do středu nového náměstí). Náměstí bylo obklopeno univerzitními budovami a s gradací ve svahu působilo monumentálně. Byla to jednoznačná snaha o posílení české kultury vůči té německé.

Realita, podle níž však byla výstavba náměstí započata, však už byla o poznání skromnější. Autorem úpravy byl pravděpodobně profesor Vladimír Fischer, s jehož osobou je spojena většina budov dnes stojících na náměstí Míru. Jako první je zde v roce 1925 postavena řada školních budov přiléhajících k Lerchově ulici: konglomerace sester sv. Cyrila a Metoděje zde nechává vystavět Ústav pro mentálně postižené děti právě podle projektu Vladimíra Fischera. Na něj navázalo zřízení obecné a měšťanské školy podle návrhu Bohuslava Fuchse ve spolupráci s Josefem Poláškem v roce 1928. Bezprostředně poté, v roce 1930, dochází k realizaci další budovy, ve které je následně zřízeno Řadové dívčí gymnázium. V roce 1929 je sem protažena Údolní ulicí linka tramvaje a provizorně je tady ukončena. V roce 1935 je dokončen kostel sv. Augustina podle projektu profesora Vladimíra Fischera. Tím je náměstí vymezeno do podoby, jakou známe dnes. V průběhu 30. let se počítalo s výstavbou univerzitního kampusu na svazích Kraví hory. K realizaci však nedošlo a tak náměstí zůstalo otevřeno do dnešního parku.