Počáteční úsilí o vybudování univerzitního kampusu


Masarykova univerzita


Autor: ing. arch. David Bureš
Počátek úvah o budování univerzitního kampusu byl bezprostředně spojen se vznikem Masarykovy univerzity v roce 1919 [1] . Brno bylo v této době výrazně německé město, žila zde velmi početná komunita německy [2] mluvících obyvatel s vlastní kulturou a školami. Nově vznikající vysoké školy [3] byly reakcí, která měla posílit a zvýšit prestiž českého národa. Během jednoho roku se z města Brna stala univerzitní metropole s celkem pěti vysokými školami [4] .

Nová česká univerzita neměla jakékoli zázemí a hledala provizorní azyl v budovách, které původně nebyly určeny školním účelům. Tuto situaci si uvědomovali i tvůrci zákona o zřízení VŠ a nutnost vyřešení lokační otázky byla dokonce zakořeněna přímo v jednom z paragrafů zakládací listiny [5] . Město Brno, přes svou roli administrativního centra, nemělo dostatek vhodných veřejných budov. Lékařská fakulta byla umístěna v kasárnách na ulici Úvoz, její kliniky pak byly se značnými obtížemi zapracovány do areálu Nemocnice u sv. Anny. Právnická fakulta měla situaci ještě složitější, když ve svých počátcích fungovala jen v několika místnostech biskupského výchovně vzdělávacího ústavu na rohu Smetanovy a Antonínské ulice. Obě fakulty označily svoji situaci za provizorní a dlouhodobě neudržitelnou a požadovaly po vedení univerzity a městu důstojné, reprezentativní zázemí. Velmi záhy začaly vznikat studie nových vysokoškolských souborů. Přírodovědecká fakulta získala budovu městského chudobince mezi Veveří, Kotlářskou a Kounicovou. Filozofická fakulta našla své útočiště v budovách sirotčince na ulici Gorkého. Obě fakulty na těchto místech fungují doposud.
Na přípravu výstavby dohlížela nově založená univerzitní stavební kancelář zřízená v červnu roku 1920. Plánováním nových budov, ale také modernizací těch stávajících, byl pověřen architekt Miloš Laml (1884-1964), který v té době působil jako urbanista na Zemské politické správě (1918-1928). Jednání byla zahájena na počátku roku 1920. Možných lokalit pro stavbu bylo několik, postupně se pro různé nedostatky počet vhodných stavenišť eliminoval jen na dvě: Kraví hora a Žlutý kopec.

Lékařská fakulta si zvolila jako místo budoucího umístění svých klinických a teoretických ústavů pozemky na Žlutém kopci. Důvodem byla blízkost k stávající zemské nemocnici s provizorním sídlem fakulty u sv. Anny a existence vojenské nemocnice na Žlutém kopci a její případná adaptace pro potřeby fakulty. Pozemek nebyl dostatečně velký a zbylé fakulty univerzity se musely spokojit se staveništěm na Kraví hoře.

Staveniště na místě Žlutého kopce byly vytipovány dvě: v tzv. Vinohradech (pozemek, který se nacházel na jižním svahu Žlutého kopce vymezeném pivovarem a přibližně dnešní ulicí Lipovou) a jižní svah Žlutého kopce mezi Vaňkovým a Mendlovým náměstím. Následné studie potvrdily druhé jmenované jako vhodnější. Pro získání konkrétní podoby lékařské fakulty byla v roce 1921 vypsána veřejná anonymní architektonická soutěž s uzávěrkou v lednu 1922. Porota se skládala z řady významných osobností, jakými byli například profesor Karel Hugo Kepka (1850–1948) nebo profesor Emil Králík (1880-1946). Výsledek soutěže byl rozpačitý. Porota neshledala žádný z šesti návrhů jako vítězný, namísto toho udělila dvě hlavní ceny pro projekty „Volga“ autorského týmu Jaroslava Grunta (1893-1988), Miloše Lamla (1884-1964) a Stanislava Kučery (1889-?) a „Pax“ Adolfa Liebshera (1887-1965), třetí cenu získal „Helgoland“ Jindřicha Kumpošta (1891-1968). Porota označila celé staveniště jako naprosto nevhodné a doporučila ve stavebních pracích v této lokalitě nadále nepokračovat. Toto doporučení nakonec vzala za klíčové Zemská správa politická a v dubnu 1922 ukončila přípravné práce na Žlutém kopci a přesunula Lékařskou fakultu taktéž na pozemky na Kraví hoře.
1Masarykova univerzita o čtyřech fakultách (právnická, lékařská, přírodovědecká a filozofická), zřízena zákonem č. 50/1919 Sb. ze dne 28. ledna 1919.
2Při sčítání lidu v roce 1910 se pouhých 33,9% obyvatel hlásilo k české národnosti, zatímco k německé 57,9% obyvatel.
3Ještě před vznikem Masarykovy univerzity byla 12. 12. 1918 byla jako první v Brně zřízena Vysoká škola zvěrolékařská a záhy po MU byla 28. červenci 1919 založena Vysoká škola zemědělská
4Mimo výše zmíněných zde ještě už od roku 1849 existovala prestižní německá polytechnika a od roku 1899 také Česká vysoká škola technická.
5Zákon č. 50/1919 Sb. ze dne 28. ledna 1919, paragraf č. 4: „Konečné umístění a výprava nové university, jejich všech ústavů a klinik ve vhodných budovách k účelu tomu vybudovaných staniž se nejdéle do roku 1930.“