Stavební vývoj brněnské techniky ve světle výstavby univerzitního kampusu na Kraví hoře


Česká vysoká škola technická


Autor: ing. arch. David Bureš
Výstavba akademické čtvrti Masarykovy univerzity se, jak už bylo několikrát zmíněno, úzce dotýkala České vysoké školy technické sídlící v budovách těsně přiléhajících k formujícímu se Akademickému náměstí.

Brněnská technika založena v roce 1899 a byla tedy čerstvě se rodící institucí. Počátky byly stejně jako u Masarykovy univerzity obtížné. Škola začínala v několika místnostech domu v Augustinské ulici[1] , kde ale už působil český ženský vzdělávací a výrobní spolek Vesna. Zpočátku měla škola pouze 4 profesory, což se samozřejmě projevilo i na počtu posluchačů (47 studentů v prvním roce, v dalších letech cca mezi 50 – 70 studenty) [2] ovšem jak se postupně dařilo přivádět na školu nové pedagogy, zvyšoval se i počet jejích studentů. Škola proto musela řešit svou neutěšenou situaci a do pronájmu získala pro výukové účely další budovu na Augustiniánské a ještě budovy na Grohově a Smetanově. Škola tím sice vyřešila svoje prostorové nároky, ale dislokované budovy byly provozně nevýhodné a tak byla situace dlouhodobě neudržitelná. Technika proto usilovala o výstavbu nového areálu. Už v roce 1900 pověřila inženýra Michala Ursyniho, aby na základě svých bohatých zahraničních zkušeností vypracoval plány nového komplexu pro přibližně 600 studentů[3] , pro který se jí dokonce v roce 1901 podařilo zakoupit pozemky na svahu Kraví hory u končící ulice Veveří. Stavba nového areálu začala na podzim roku 1907 stavbou trojice nových pavilonů. Na projektu se podílel mimo jiné profesor Josef Bertl. Nové budovy byly slavnostně otevřeny v roce 1911, v roce 1920 pak byl otevřen chemický pavilon postavený podle projektu profesora Karla Hugo Kepky na Žižkově ulici[4] . V roce 1926 byla pak mezi hlavní budovou a chemickým pavilonem vystavěna budova strojního inženýrství, jejímž autorem byl profesor Vladimír Fischer[5].

Další směřování české techniky provázelo několik zvratů. První soutěží definovaný regulační plán Akademického náměstí počítal s rozvojem souběžně s ulicí Veveří a její budovy měly vymezit jihozápadní stranu náměstí až k Tomášskému dvoru. S postupujícím vývojem, rostoucím stavebním programem Masarykovy univerzity a zvyšujícími se prostorovými nároky téměř celou Kraví horu začínají zabírat jen její budovy a prostor pro rozšíření techniky se ocitá na druhé straně ulice Veveří naproti nemocenské pojišťovně v místě dnešního Björnsenova sadu, kde mělo vzniknout technické náměstí [6] . Proti tomu ostře vystoupily zástupci profesorského sboru české techniky a mezi oběma univerzitami se rozhořel spor. Na obranu techniky vystoupil i Jiří Kroha, který považoval dělení areálu vysoké školy do tří částí přerušených navíc velmi frekventovanou ulicí Veveří za zcela nešťastné a provozně nadmíru komplikované. Společně s profesory Vladimírem Fischerem, Emilem Králíkem, Adolfem Liebscherem a Jaroslavem Sýřiště vypracoval návrh dalšího rozvoje techniky[7] . V průběhu let 1929 a 1930 došlo k vyjasnění problematických míst mezi oběma univerzitami a plochy pro rozvoj české techniky se vrátily zpět do míst určených původním zastavovacím plánem.

Pro rozšíření techniky byla v roce 1931 dokonce vypsána architektonická soutěž. Jejím vítězem se stal návrh profesora Emila Králíka. Realizace plánů však v případě techniky nebyla o nic úspěšnější než u Masarykovy univerzity. Nepomohla ani přímá intervence rektora Oty Veletovského u prezidenta Masaryka. Na tolik potřebnou přístavbu pavilonu elektrotechniky, pozemního stavitelství a architektury se i přes povolení ministerstvem v roce 1936 nepodařilo získat finanční zajištění. Československo bylo v ohrožení a téměř veškeré prostředky směřovaly na ochranu státu, bohužel taktéž marně[6] .
1Dnešní ulice Jaselská. Zdroj: https://www.vutbr.cz/edit/zivot-na-vut/fakta-o-vut/historie-vut/
2Zdroj: PERNES, Jiří. Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně 1899 –2009. Brno: VUT, 2009.
3Zdroj: ŠTĚPÁNEK, Petr. Historie a současnost FAST. Brno: VUT, 2009. Kapitola: Fakulta stavební, vznik a historický vývoj. s.5.
4Zdroj: Vznik a vývoj fakulty stavební. Brno: VUT. Dostupné na: http://www.fce.vutbr.cz/obecne/historie/historie_fast.asp
5Zdroj: LOSKOTOVÁ, Irena a kolektiv. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné na: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=588
6Zdroj: HABÁN, Ivo. Akademická čtvrť. Projekty a realita meziválečného Brna. Brno: Filozofická fakulta MU, 2000. Závěrečná oborová práce. Kapitola 6.2 Akademické náměstí a česká technika, s. 18-22.
7Zdroj: KOŘÍNKOVÁ, Jana. Čtení místa. ŽÁČKOVÁ, Markéta. Brno: Galerie Turistického a informačního centra, 2012. Výstava nerealizovaných projektů pro Kraví horu konaná v termínu 19.10. – 23.12.2011