Univerzitní kampus, počátek výstavby


Masarykova univerzita


Autor: ing. arch. David Bureš
První krůčky ve snaze vybudovat univerzitní kampus nově vzniklé Masarykovy univerzity byl spojen s pozemky na jižním svahu Žlutého kopce. Na podobu univerzity byla v roce 1921 vypsána architektonická soutěž 1922[1] (viz. předchozí článek). Její neúspěch znamenal názorovou změnu a další směřování výstavby nových univerzitních budov nabralo směr, který ve své práci předjímal už v roce 1919 Jindřich Kumpošt (1891-1968). Kontury nového záměru se začaly rýsovat jako jeden velký společný kampus Masarykovy univerzity rozprostírající se na svazích Kraví hory. Pamatováno přitom bylo i na možný růst České vysoké školy technické, která sídlila v budovách na ulici Veveří, a na případné výzkumné ústavy společné pro obě univerzity. V místě, kde se potkávala ulice Veveří se zástavbou Kraví hory, se zformovalo Akademické náměstí se správními budovami univerzity a vytvořilo se zde reprezentativní těžiště celého území.

V roce 1922 byla vypsána veřejná anonymní architektonicko-urbanistická soutěž s cílem získat plány na podobu zastavění v úseku mezi Bauerovou rampou (tj. dnešní výstaviště) po Královo pole. Termín pro podání návrhů byl v dubnu 1923[2] . Jako vítězný byl vybrán projekt autorského kolektivu Jaroslava Grunta (1893-1988), Miloše Lamla (1884-1964) a Josefa Šálka. Tento projekt byl označen jako dobře proveditelný a stal se základem pro následné zpracování regulačního plánu.

V květnu 1925 byla vypsána soutěž[3] dílčího regulačního plánu pro konkrétní podobu Akademického náměstí. Předmětem zadání bylo umístění rektorátu a správních budov Masarykovy univerzity, Právnické a Filozofické fakulty. Mimo jiné zde měla sídlit také Státní konzervatoř. Pamatováno mělo být na rozvoj sousední Vysoké školy technické. Pozemek byl zhruba vymezený ulicemi Veveří, Kounicova, Šumavská a Hrnčířská. Výsledkem soutěže měl být důstojný veřejný prostor obklopený souborem reprezentativních budov obou univerzit. Porota se rozhodla neudělit první cenu. Druhým místem ocenila projekt: „Kampanus“ pražského architekta Aloise Dryáka (1872-1932) a jako třetí se umístil „Sokrates“ profesora Emila Králíka (1880-1946). Vítězný tým z roku 1923 ve složení autorů Jaroslav Grunt (1893-1988), Miloš Laml (1884-1964), Josef Šálek a nově Jan Víšek (1890-1966) se se svým návrhem „T.G.M.“ obsadili překvapivě až jako čtvrté místo[3] . Vypracováním definitivního projektu a podoby samotného Akademického náměstí byl nakonec pověřen právě Alois Dryák (1872-1932). Stavba začala v roce 1928, kdy byl položen základní kámen právnické fakulty. První posluchače dokončená fakulta přivítala v roce 1932[4] . Další na řadě měla být Filozofická fakulta a následně mělo dojít ke stavbě rektorátu a knihovny, která by obě fakulty spojila. S jejich stavbou se již nezačalo.

Souběžně se stavbou nových univerzitních budov v oblasti Akademického náměstí byla zahájena příprava výstavby kampusu Masarykovy univerzity na svazích Kraví hory. Zde měla být umístěna nová Zemská nemocnice s přidruženými klinikami Lékařské fakulty. Dále pak budovy Přírodovědecké fakulty, společný Ústav fyzikální a matematický, pamatováno bylo i na rozšíření brněnské techniky. Na podobu kampusu byla v roce 1931 vypsána architektonická soutěž uzavřená v roce 1932[5] . Vítězný projekt nebyl vybrán, 2. cenou byl poctěn návrh „Akademická čtvrť“ dvojice Bohuslava Fuchse (1895-1972) a Jindřicha Kumpošta (1891-1968). Dělené třetí místo bylo přiznáno projektům „T“ Emila Králíka (1880-1946) a „1932“ Bohumíra Kozáka (1885-1978). Projekty se těšily velké mediální pozornosti[6] , reakce byly vesměs kladné a počítalo se s dalším pokračováním projektu vedoucím k jeho realizaci.
1Veřejná anonymní architektonická soutěž vypsaná v roce 1921 s uzávěrkou v lednu 1922. Porota označila celé staveniště jako naprosto nevhodné a doporučila ve stavebních pracích v této lokalitě nadále nepokračovat.
2Zdroj: HABÁN, Ivo. Akademická čtvrť. Projekty a realita meziválečného Brna. Brno: Filozofická fakulta MU, 2000. Závěrečná oborová práce. Kapitola 4. Jednání o umístění univerzitních objektů, s. 10-11.
3Zdroj: KUDĚLKOVÁ, Lenka. Nerealizovaná výstavba univerzitního městečka. Článek na webu mapujícím Kraví horu. Přístup: http://kravihora.hvezdarna.cz/index.php?sekce=kampus.
4Zdroj: http://muni.cz/law/history/milestones
5Zdroj: PULEC, Jiří. Historie úsilí o vybudování kampusu Masarykovy univerzity v Brně mezi léty 1919-2000. Brno: Masarykova univerzita, 2000. Historický přehled v zadávacích podmínkách soutěže.
6Zdroj: Budoucí universitní město v Brně: Jak se má zastavět Kraví hora. Lidové noviny. 1933, roč. 41, č. 64.